G R A N D  P R I X

... vozy Capri na brněnském závodním okruhu

---

takhle se závodilo po roce 1964...

 

... a takhle po roce 1975

tak to je on - starý dobrý brněnský okruh, který později prošel úpravou (k lítosti pamětníků a milovníků dramatických okamžiků) a naposledy sloužil v roce 1986. Zde si vozy Ford Capri vydobyly zaslouženou slávu.

24. května 1970  Vozy Ford Capri se v Brně se poprvé ukázaly na čtyřhodinovém závodu Mistrovství Evropy cestovních vozů. Startovní pole čítající 39 vozů s jezdci z devíti zemí vyrazilo vstříc prvním metrům v pravé poledne. I když se dvojice Manfred Mohr-Jürg Dubler držela stále mezi prvními, nakonec jejich vůz zůstal stát před stoupáním do Kohoutovic s kouřícím motorem. Další Capri vedené Dieterem Glemserem se neumístilo. Vyhrála Alfa Romeo, druhé bylo BMW, třetí opět Alfa.  Napoprvé tedy žádná sláva, na slastný pocit z vítězství si musel Ford Capri ještě počkat....

23. května 1971  Závody II. a III. divize jsou odstartovány současně, zatím vedou vozy BMW. V tréninku nejrychlejší Glemser na Capri RS zůstal po startu trochu zpět, do vedení se dostal Fitzpatrick na Escortu 1800. Mezitím Ahrens zajel do boxů a opravuje své Capri. Na trať se vrací na čtrnácté pozici, ale ostrou jízdou se dostává na třetí (!) místo před obávaného Questera na BMW.  Nyní již vede Glemser před Fitzpatrickem, kterému v závěru odejde kardan. Bezpečně vítězí Glemser na Capri RS (průměrná rychlost 158,66 km/h) s náskokem minutu a půl na druhé Questerovo BMW.

21. května 1972  Hned v tréninkové jízdě se na mokrém povrchu zabil Ital Rinaldi na Alfě, což byl velmi smutný začátek závodů. Druhá a třetí divize byla opět odstartována společně, favorizovaní jezdci Glemser a Mass na Fordech Capri RS  jdou okamžitě vpřed. Jejich vozy se poprvé ukázaly ve válečném modrobílém pomalování a také s vrtáním na obsah 2940 ccm (310 koní - 250 km/h). Ze začátku jim sekundoval Lauda na BMW Alpina 2800, ale záhy pro poruchu odstoupil. Fitzpatrick na BMW Schnitzer 2800 tedy postupuje na 3. pozici, kterou si v závěru vyměnil s druhým Massem, který zajel do boxů kvůli výměně akumulátoru. Glemser opět suverénně vítězí ve III. divizi, vítězem II. divize se stal angličan Birell na Escortu RS 1600. Bylo to však jedno z posledních Birellových vítězství, o rok později tragicky zahynul.

16. května 1976  Pro rok 1976 začaly platit změny předpisů FIA pro úpravy cestovních automobilů, kdy se závodní automobily více přiblížily sériovým vozům, což otevřelo cestu k závodění více týmům. Vítězem III. divize byla posádka Hinz-Siller s vozem Ford Capri, druhá a třetí příčka patřila BMW.

5. června 1977  Proti Fordu Capri byla nasazena velká konkurence BMW a Jaguar. Druhou jmenovanou značku však pronásledovala smůla a tak si vítězství odvezly "bavoráky". Ford Capri dvojice Siller-Pöschko skončil na 3. místě v IV. divizi do 3000 ccm.

18. června 1978  Ve své kategorii do 3000 ccm vozy Capri S / RS doslova kralovaly a obsadily první tři místa. Zvítězila posádka Siller-Spielberger. Nedalo jim to příliš práce, neboť silnější 3,5 litrová BMW se "přestěhovala" do vyšší divize.

18. června 1979 Mediální pozornost nechala nenápadné Capri 3000S stranou a zaměřila se na "válečně" pomalované Escorty MkII Zakspeed a BMW. Tyto vozy pak vyhrály IV. a V. divizi. Že by to byl konec brněnské legendy ?

14. června 1981 Velká cena byla v tom roce opravdu velká, což dokazuje účast 200 (!) vozidel. Pátá divize je plná zvratů a pozornost se obrací na vůz Camaro Italky Lombardiové a a na BMW 635 jezdce Kellenerse. Ford Capri MkIII s číslem 14 západoněmeckého tria Müller-Ringhausen-Denzel vítězí ve IV. divizi průměrnou rychlostí 160,18 km/h.

výňatky textů a fotografie: Z.Zavřel, A. Doskočilová : Historie automobilových závodů a můj archív